Květen 2009

Zpívající chiméra

31. května 2009 v 15:45 | Yone |  Pár obrazů z mého osamění
Když mi bylo zle, malovala jsem.... z hlouby mého srdce, z té hloubky mou zpívající chiméru skrytou na dně propasti.



Pár smutných řádků osoby, co se zachovala jako svině.

31. května 2009 v 13:47 | Yone |  Pár poloprázdných slov z mého nitra
Je to jen pár dní. Bylo to vlastně tenhle čtvrtek... co si to přečetli.

Kdysy jsem si připadala úplně strašně. Tak strašně, že si jen teď připadám hůř. A tehdy jsem napsala ten článek. Byl plný zlých věcí. Nějak jsem měla pocit, že když ze sebe vychrlím všecky ty sračky co mě tížily, že mi bude líp. A taky mi líp bylo... ale za jakou cenu. Ten čtvrtek si to totiž přečetly. Byla jsem tak naivní a zlá, že jsem si myslela, ve své neskonalé sebelítosti, že si na mě nevzpomenou ani tolik, že by se vrátily ke mě na blog. Přečetly si to, a byla to pro ně rána. Aspoˇmyslím, že byla a podle toho co psaly, je to hrozně mrzelo. Obzvlášť to, že si o nich ti, co to četly před nimi, teď myslí, že jsou svině. Ale ta pravá svině jsem tu já. Cítím to. Je mi to líto, a snad to lítos a omluva aspoň trochu spraví. Upřímná lítost.......


Proto jsem teď tady. Odešla jsem z toho blogu a brzy ho i smažu. O tomhle nikomu nic neřeknu.... nikomu už nechci ublížit. Přesouvám se sem..... měním si jméno.

Od teď, jsem Yone.

Bývalá L.

S láskou těm, co mě znají.